Nemoc a zdraví

Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe

Přeložila: Denisa Vaňková

Drazí přátelé, srdečně vás vítám a posílám vám všechnu svoji lásku. Všechny vás tak
vroucně miluji. Moje láska k vám není jen univerzální, ale má taktéž osobní nádech, neboť
jsem mnohé z vás znal, když jsem žil mezi vámi na Zemi.
Jsem Jeshua. Žil jsem na Zemi jako Ježíš a byl jsem mezi lidmi, abych dosvědčil lásku,
která je nám všem dostupná ze Zdroje, který leží uvnitř nás samých. Nyní nadešel čas,
abyste převzali pochodeň vy. Jste semínka, která dnes kvetou. To je úmysl znovuzrození
Krista. Já, člověk, který kdysi žil na Zemi, nejsem ten, jenž je vázán k návratu; universální
síla Kristovské energie se nyní rodí uvnitř vás. Těší mě, že vás mohu podporovat v tomto
procesu tím, že jsem takto s vámi.
Na začátku tohoto sezení se mě Pamela a Gerrit ptali, o kterých tématech bych dnes rád
hovořil, a já jsem jim řekl: „Na tom nezáleží, chci být jen s nimi.“ Jednoduše chci spojit
svoji energií s vámi a připomenout vám vaši vlastní velikost. Mým jediným úmyslem
v šíření mé energie k vám je, abyste uvnitř pocítili plamen jasnosti, plamen vaší pravdy. To
je podstata Kristovské energie. Byl jsem raným nositelem tohoto plamene, ale nyní je čas,
abyste pochodeň dál nesli vy. Je důležité, abyste uznali, kým uvnitř jste. Nesete tento
plamen s sebou a musíte si uvědomit, že nadešel čas, abyste ho ukázali světu, neboť svět na
to čeká. Toto je čas pro transformaci, čas velkých změn, který ukazuje mnoho tváří —
temné i světlé. Dozrál čas pro lidi, kteří mají širší rozhled, kteří mohou sledovat všechny
projevy temna a světla z klidného a pokojného stavu mysli a kteří jsou schopni být
přítomni v lásce bez souzení.
Dnes budu hovořit o nemoci a zdraví. Pamatujte však: mým hlavním zájmem je, abyste
pocítili, že jsem zde proto, abych vás nechal vnímat to, že jste mi rovnocenní a že já jsem
rovnocenný vám. Jsme jedním. Neseme zvláštní Světelnou energii a usilujeme po dlouhou
dobu, po mnoho životů o to, abychom tuto energii uzemnili a ukotvili ji na Zemi. To je vaše
práce. To je vaše poslání.
Nadešel čas, abyste mě propustili jako někoho, ke komu vzhlížíte. Jsem váš bratr a přítel,
žádný mistr, kterého byste měli následovat. Chci vás obklopit energiemi lásky a pravdy. To
je vše, co mohu dělat. Nyní je na vás, abyste se postavili sami za sebe a nechali Světlo svých
pochodní zářit.
Nemoc a zdraví — to je téma, které vstupuje dřív nebo později do životů všech lidí. Nejdřív
bych rád pohovořil o tom, co nemoc ve skutečnosti je. Všechny nemoci mají spirituální
původ. Vysvětlím to tím, že učiním rozdíl mezi různými těly, které máte. Kromě fyzického
těla, které je očividné, vlastníte taktéž emocionální tělo, mentální tělo a také něco, co
můžete nazvat spirituálním tělem.
Nemoc začíná obvykle v emocionálním těle. Odtud se určité bloky usadí ve fyzickém těle na
hmotné úrovni. Často se přesvědčení mentálního těla podílejí na vytváření emocionálních
bloků a projeví se nemocí. Hovořím o hluboce zakořeněných přesvědčeních nebo
způsobech myšlení. Často se tato přesvědčení týkají toho, co je pro vás dobré a špatné.
Hodnocení mohou ve vašem emocionálním energetickém systému vytvořit doslova
blokádu. V místech, kde bloky vzniknou, nemůže emocionální energie volně proudit a
v auře se zviditelní něco z temné energie. Tato energie se může v těle usadit. Nemusí tomu
být tak nutně, protože tento proces vyžaduje nějaký čas a je dost příležitostí na to dát
emocionálně věci do rovnováhy dřív, než se projeví samotné onemocnění.
Obecně vám emoce říkají, kdy vaše energie neproudí. Když obrátíte svou pozornost k jejich
poselství a uznáte je, bloky se uvolní. Například se můžete cítit rozhněvaní pokaždé, když
máte udělat určitou věc. Když se podíváte na tyto emoce blíže, řeknou vám, že nutíte sami
sebe dělat věci, které neodpovídají tomu, kým jste a kým chcete být. Když však soustavně
ignorujete svůj hněv a nutíte se do věcí, ve kterých se necítíte dobře, pak jdou emoce, tak
říkajíc do hloubky vaší bytosti. Odejdou z vašeho vědomí a vyjádří se ve vašem fyzickém
těle. Potlačená emoce je energie, která chce, abyste ji vyslechli. Když se vyjádří skrze tělo,
bude se projevovat fyzickou stížností.
Fyzická stížnost či nemoc obecně ukazují na emoci uvnitř vás, které si nejste z velké části
vědomi. Fyzický symptom vám ji zviditelňuje na jiné úrovni, a tak vám vlastně pomáhá
spojit se s blokem. Tímto způsobem jsou fyzické symptomy nebo bolest jazykem vaší duše.
Duše touží po plné komunikaci mezi všemi svými částmi. Duše je šťastná, když energie
volně proudí a probíhá nepřetržitá obnova všech jejích aspektů. Bloky zabraňují energii
volně proudit a to duši deprimuje.
Nemoc má tedy funkci ukazatele: ukazuje vám, kde potřebujete léčení. Ačkoli se nemoc zdá
negativní ve smyslu, že vás obtěžuje všemi druhy symptomů a bolestí, klíč je v tom,
interpretovat nemoc jako poselství či ukazatel. Když tak učiníte, budete s nemocí
spolupracovat snadněji namísto toho, abyste jí vzdorovali.
Duše s vámi komunikuje mnoha způsoby. Nejoblíbenější způsob je komunikovat s vámi
skrze vaši intuici: tiché pocitové tóny, tušení, jemné šeptání srdce. Když vás takto nemůže
zastihnout, budete upozorněni svými emocemi. Emoce mluví hlasitějším jazykem. Jasně
vám ukazují, že byste se měli podívat dovnitř a najít to, co tuto emocionální reakci
podněcuje. Kdykoli jste silně emocionálně ovlivněni, musíte zjistit, proč a co to pro vás
znamená. Když se ztišíte a pozorně nasloucháte, duše vám to poví. Pakliže vzdorujete nebo
své emoce popíráte, duše k vám bude promlouvat prostřednictvím vašeho těla. Tělo je
inteligentní bytost. Je vysoce vnímavé nejen na hmotné věci (jako jídlo a tekutiny), které
přijímáte, ale také na emoce, pocity a myšlenky, které máte. Tělo má být informátorem.
Není pouhou nádobou, kterou obýváte. Má inteligentní funkci pomáhat duši vyjádřit se a
poznat se ve hmotě.
Jak se můžete naučit porozumět jazyku své duše, když je vyjádřen skrze tělo a nemoc?
Ve chvíli, kdy se onemocnění projeví, nemusí být jasné, jaké poselství vám přináší. Ve
skutečnosti jste vytrvale dlouhou dobu popírali emoci, která toto poselství přinášela, a tak
pochopitelně není nyní zřejmé, co vám má nemoc říci. Pochopení spirituálního významu
nemoci je proces. Je to hledání, vnitřní cesta, na které postupně obnovujete komunikaci.
Abyste nastoupili na tuto cestu, nejdříve musíte své nemoci přijmout. Počáteční reakcí na
nemoc je často popření nebo vzdor. Raději byste, aby onemocnění zmizelo co nejdříve,
neboť vás děsí. Máte strach ze selhání, odmítnutí, nedokonalosti a nakonec smrti. Panika,
která se vás zmocňuje, když jste konfrontováni s fyzickým selháním nebo nemocí, vám
znemožňuje otevřít se širšímu pohledu na nemoc. Mohli byste zvážit nemoc v jiném světle.
Mohli byste ji zakusit jako posla změny, jako pozvání k návratu k něčemu drahocennému,
co jste ztratili.
K pochopení a spolupráci s „funkcí ukazatele“ nemoci je velmi důležité říci ano
symptomům a bolesti, které se ve vašem těle zobrazují. Když řeknete ano, když přijmete
stav svého fyzického těla a jste ochotni prostřednictvím něj naslouchat svému jazyku duše,
ve skutečnosti jste vyřešili půlku problému. Skutečným problémem není onemocnění
samo, ale to, co představuje - skrytý blok(y). Onemocnění vás tak říkajíc zdržuje a nutí vás
se na tyto skryté bloky podívat. Když se obrátíte k onemocnění a řeknete ano svým srdcem
a duší, budete mít již vyřešenou část zablokování bez toho, aniž byste přesně věděli, co vám
onemocnění říká. Část komunikace se obnovuje pouze vaší ochotou, trpělivostí a
rozhodnutím vydat se na svou vnitřní cestu.
Přesto pro vás není snadné říci nemoci ano a přijmout ji. Možná se jí sami bráníte, jste
rozzlobení či zoufalí, a proto nenasloucháte tomu, co vám selhání říká. Často máte určitá
vodítka. Například neschopnosti těla ukazují, že musíte propustit jisté závazky, dopřát si
více klidu sami pro sebe, být méně aktivní a více pozorní ke svým potřebám. Ačkoli
nemusíte ještě vědět, jak interpretovat svou fyzickou situaci ze spirituální úrovně, poměrně
často je chování, které vám churavost vnucuje, dobrým vodítkem. Tím, že vás nemoc
v jistých oblastech omezuje, klade tak světlo reflektoru na věci, které byly předtím
v temnotě. Jak je to s vaší schopností být k sobě trpěliví a jemní? Dokážete se skutečně o
své fyzické a emocionální potřeby dobře postarat? Onemocnění vždy předkládá tyto
otázky. Čelit emocím, přijmout emoce, které onemocnění vzbuzuje, je součástí procesu
léčení.
K tomu, abyste skutečně započali léčivý proces, musíte říci ano všemu: bolesti, nepohodlí,
úzkosti, nejistotě a hněvu. Musíte se tomu podívat do očí, spřátelit se s tím a otevřít tomu
svou náruč. Přichází to k vám k vyléčení. Není to nic, co byste měli odstranit z cesty jak
nejrychleji je to možné. Není to shoda okolností, která nyní vstoupila do vašeho života.
Když ignorujete řeč těla a udržujete vzdor k nemoci, je velmi těžké proniknout ke
spirituální podstatě a smyslu onemocnění. Obklopuje ho příliš mnoho hněvu a strachu.
Skutečné vnitřní svobody dosáhnete tehdy, když jdete čelit tváří v tvář svému onemocnění,
bolesti a nepohodlí a také svým pocitům strachu a odporu. Přijměte je a pak se jich potichu
a s otevřeným vědomím zeptejte: co mi chcete říct?
Ve vaší společnosti není samozřejmé být ke svému vlastnímu tělu důvěrní. Mluvit s ním
jako s bytostí, která si zaslouží lásku a úctu, není považováno za přirozené. Společnost vám
předkládá mnoho zidealizovaných obrazů o tom, jak by mělo vaše tělo vypadat, jakou by
mělo mít formu a zdraví a co byste měli jíst a pít. Existují všechny druhy pravidel a norem
o tom, jak vypadá dlouhý a zdravý život.
Všechny tyto zidealizované obrázky nenesou žádnou spojitost s cestou duše. Cesta duše je
vysoce individuální. A proto se k tomu, abyste našli pravdu o nějaké nemoci, indispozici či
nesnázi, kterou vaše tělo trpí, potřebujete naladit sami na sebe. A to velmi důvěrným
způsobem, zapomenout na všechny ty obecné, často uměle vytvořené normy a pravidla.
Jste žádáni, abyste uvolnili všechny tyto vnější normy a hledali svou vlastní pravdu
hluboko uvnitř.
Tohle je pro vás obrovská výzva, neboť strach a panika, které se vás zmocňují v případě
nemoci, vás nutí dívat se příliš rychle na autority mimo vás. Natahujete se k vnějším
autoritám pro radu a pohodlí. Může to být lékař nebo expert v alternativní léčbě; v zásadě
v tom není žádný rozdíl. Klíč je v tom, že kvůli strachu máte tendenci zříkat se své vlastní
zodpovědnosti a částečně ji předat někomu jinému.
Samozřejmě není nic špatného na tom, vyslechnout si odbornou radu a často je to velmi
rozumná věc. Vždy však musíte toto poznání uchopit uvnitř a zvážit ho svým vlastním
srdcem. Pocítit, zda tato rada s vámi souzní či nikoli. Pouze vy jste opravdovým tvůrcem
svého života, mistrem svého vlastního těla. Jedině vy sami víte, co je pro vaše vlastní tělo
nejlepší. V nejhlubším smyslu slova jste tvůrcem svého vlastního těla.
Protože nemoc představuje uvíznutou emoci, která je částečně za rozsahem vašeho vědomí,
není vždy jednoduché pochopit, co onemocnění či příznak znázorňuje. Někdy může být
velmi těžké zjistit, co se nám duše snaží tímto určitým onemocněním říci. V tom případě
musíte jít dovnitř a důkladně prozkoumat sami sebe ve smyslu postupného uvědomování si
druhu energie, jenž se projevuje v onemocnění, a toho, co se vám snaží říci.
Znovuzískání důvěry se svým vlastním tělem vyžaduje cvičení; není to samozřejmé.
Nevzdávejte to příliš snadno. Když se zabýváte trvalými stížnostmi, zkuste je prozkoumat
ještě jednou. Dopřejte si chvíli uvolnění a poté cestujte s neutrálním vědomím do míst ve
vašem těle, kde se sama nemoc projevuje. Požádejte bolest či onemocnění, aby na sebe
vzalo podobu živé bytosti a mohli jste s ní tak hovořit. Požádejte ji, aby se zjevila jako zvíře,
dítě nebo lidská bytost. Anebo ji požádejte, aby se zjevila jako průvodce, v jakékoli formě.
Použijte svou představivost! Představivost je drahocenný nástroj k objevení nejhlubších
pohnutek své duše.
Když tak učiníte a zpozorujete, že vaše tělo odpovídá — formou obrazů či pocity — budete
prožívat radost. Budete šťastní za znovuzískanou důvěru. Tělo k vám promlouvá a jeho role
jakožto informátora je obnovena! Tohle je průlom. Jakmile si uvědomíte, že jste schopni
poznat své tělo zevnitř a že jste jediní, kdo to může pro sebe udělat, budete cítit větší
důvěru. Tato sebedůvěra vám zjednoduší pocítění toho, co se vám onemocnění snaží říci.
Chrání vás před tím, abyste se vyhnuli odpovědím, které obdržíte od svého vnitřního já, jen
proto, že neodpovídají obecným myšlenkám vnějšího světa. Důvěrnost s tělem je velmi
drahocenná za všech okolností, ale především tehdy, když je tělo nemocné nebo
v nesnázích.
Způsob, jakým nechat své tělo promlouvat je láska. Nepodpoříte komunikaci se svým
tělem, když se budete snažit odstranit onemocnění tím, že si budete fanaticky opakovat
léčivé afirmace nebo vizualizace. To je stále forma boje či odmítání. Klíč je v tom, abyste
pochopili smysl nemocné části svého těla. Když ho pochopíte, věci budou transformovány a
emocionální bloky budou moci být odstraněny. Takto funguje léčivý proces — nebojovat
tak či onak s onemocněním, ale přijmout ho jako přítele, který vám chce ukázat správný
směr. Je těžké to pochopit, neboť nemoc vás děsí a rmoutí. Nicméně přijetí a pochopení
vašeho onemocnění je jedinou cestou skutečného léčení. Nemoc vás chce přivést zpět
domů.

Chronické a smrtelné nemoci
Účelem nemoci je získat lepší a hlubší pochopení sebe samého. Jakmile tak jednou učiníte
a souhlasíte s vnitřním léčivým procesem, výsledkem je často fyzické zotavení. Přesto to
tak nefunguje vždy. Některá onemocnění nezmizí dokonce ani tehdy, když jste klesli ke
kořenům skrytých emocionálních blokád. To je případ chronických onemocnění.
V případě chronického onemocnění existují přetrvávající fyzické problémy, které se stále
opakují. Zvláště během zranitelných období, ve kterých více či méně ztratíte spojení se
svým vnitřním já, se symptomy znovu vrací dokonce ve zvýšené míře. To může být
skutečně demoralizující. Je proto důležité, abyste zvážili onemocnění z širšího pohledu.
Lidé s chronickým onemocněním podnikají skutečně obtížný úkol. Na úrovni duše
souhlasili s tím, že budou čelit strachům, které se objeví v kontextu s jejich nemocí.
Souhlasili, že budou čelit zidealizovaným zobrazením toho, jak by se mělo v životě
fungovat. Přijetí této výzvy značí velkou odvahu.
Často se to stává, že si duše vybere chronické onemocnění, aby určitý problém vyřešila
velmi soustředěně. Onemocnění vás pokaždé vrhá zpět do určitých emocí. Existuje
emocionální vzorec, který tuto nemoc doprovází. Opětovné zabývání se těmito emocemi je
skutečně těžký úkol, ale přináší mnoho plodů pro duši.
Poměrně často mají tyto životy velkou hloubku a vnitřní bohatství, které není ostatním
vždy zřejmé. Proto není podporující neustálá snaha či naděje na zlepšení zdravotního
stavu. Faktem je, že onemocnění často postupuje spirálovitým pohybem, pomáhá vám růst
na vnitřní úrovni ve stoupajících kruhových pohybech, ačkoli patrně pokaždé znovu
upadnete do stejných fyzických příznaků. Na spirituální úrovni se nevracíte zpět, ale
dosahujete větších hloubek v zacházení s emocemi, které jste v minulosti, a dokonce možná
i v minulých životech, přehlíželi.
To platí také pro dědičné či vrozené fyzické vady. V této souvislosti někdy mluvíte o karmě,
ale já jsem v tomto pojetí opatrný, neboť máte sklon spojovat si karmu se zločinem či
trestem. Takhle to nefunguje. Duše má opravdovou touhu plně poznat sebe samu a být
volná. Tohle je její nejhlubší touha. Vycházejíc z tohoto horoucího přání často přebírá
onemocnění, churavost a fyzické vady, které ji pomáhají dosáhnout svého cíle. Není to
zajisté otázka splácení vašich dluhů. Je to hluboký záměr osvobodit se a někdy nejlepším
způsobem, jak se osvobodit, je prožít extrémně těžké okolnosti uvnitř svého vlastního těla.
K tomuto záměru můžeme mít jen tu nejvyšší úctu, zvláště ve vaší společnosti, kde
zidealizované obrazy podporují to, jak být funkční, užiteční, krásní a úspěšní. Tyto
zidealizované myšlenky ještě ztěžují žití vašeho života s hendikepem, abyste ho i přesto
zažívali smysluplně a radostně.
Nakonec bych chtěl říci něco o nevyléčitelných, trvalých onemocněních. Někdy bude
zřejmé, že někdo onemocnění nepřežije. Tělo postupně onemocnění podléhá. „Pozemský
rámec“ nepřetrvává. Co v tom okamžiku dělá duše nacházející se uvnitř těla? Jakmile
odoláváte onemocnění, nemůžete se spojit se svou duší a se svým vnitřním věděním, které
vám říká, že je čas rozloučit se. Někdy dopředu cítíte, že musíte odejít, ale tato myšlenka
udeří s takovou hrůzou a smutkem, že se snažíte bojovat. Jste horliví zkusit další léčbu
nebo počkat na uvedení nové medicíny.
Je to naprosto pochopitelné a jistě nechci odsuzovat tento postoj, ale strašlivě si tím
ubližujete. Když tento boj propustíte a dovolíte smrti, aby přišla blíž, zjistíte, že smrt není
protivníkem, ale spíše přítelem. Smrt vás z boje propouští.
Když souhlasíte s tím, co vám chce nemoc říci, projdete několika stádii předtím, než
skutečný proces umírání nastane. Tato stádia se týkají postupného opouštění všech
pozemských věcí — vašich milovaných, vašeho pozemského prostředí, vašich smyslů,
kterými pozorujete vše kolem sebe. Je to krásný a přirozený proces.
Byla by škoda zastínit tento proces bojovným postojem, ve kterém se snažíte držet života za
každou cenu. Často se tím tělo natolik oslabí, že se již dále nevyplatí žít. Propusťte to. Smrt
je osvoboditelem, který je zde proto, aby vám sloužil. Smrt není vašim nepřítelem. Smrt
vás přivádí do nového života.
Když jste s někým, kdo je nevyléčitelně nemocný, a cítíte, že tato osoba ví, že umře, pokuste
se s ním o tom hovořit jemně a starostlivě. Pro osobu, která umírá, je to úleva. Nejdražší a
nejvzácnější věcí, kterou můžete pro umírající osobu udělat, je sedět vedle ní a držet ji za
ruku. Neexistuje nic dalšího, co byste měli vědět nebo udělat, když doprovázíte umírající
osobu.
Závěrečná péče je ve vaší společnosti velmi důležitá. Jednoho dne tomu budete všichni
čelit ve své vlastní rodině nebo okruhu přátel. Jednoduše buďte přítomní s umírající
osobou a vnímejte cestu, která přichází. Pociťte pozoruhodný, mocný moment, ve kterém
duše opouští tělo a vrací se zpět do jiné říše, do svého domova.
Neuvažujte o onemocnění, které vás vede ke smrti jako o nepříteli, se kterým nakonec
prohrajete. Tohle není boj. Smrt vskutku často přichází proto, aby vás zprostila ještě větší
bolesti a utrpení. Zajisté nejste ten, kdo něco ztrácí. Ve své cestě budete pokračovat, jen
jiným způsobem.
Někdy existují určité záležitosti, které byste rádi během tohoto života prožili nebo
překonali a nemohou tak být dokončeny. To vás může rmoutit a nejen vás, ale i ty, kteří
stojí za vámi. Přesto vás žádám, abyste to opustili v míru, neboť zde funguje hlubší
moudrost, která přivede vás a vaše milované opět dohromady v nových a lepších
podmínkách. Jednoho dne budete opět spolu a budete oslavovat život.
Dnes je mojí největší prosbou s ohledem na nemoc, abyste ji přijali opravdově. Obklopili
nemoc láskou a vědomím a nechali ji, aby vás vedla do hlubšího pochopení vás samých.
Svěřte se nemoci a dovolte si vstoupit do hlubší komunikace se sebou samými. Odevzdání
neznamená být kvůli vaší nemoci pasivní či zahořklí, ale spolupracovat s ní aktivním
způsobem jako přítel.
Všechny vás objímám svou láskou a žádám vás, abyste cítili moji přítomnost, přítomnost
Kristovské energie. Pociťte lásku, která je dostupná všem ve zdraví i v nemoci. Je zde tolik
lásky všude kolem vás a vy ji můžete cítit, jakmile propustíte svá hodnocení. Máte tolik
soudů ohledně toho, co děláte a co si nezasloužíte, ohledně toho, co děláte správně a co
špatně, ohledně všech věcí, které stále chcete udělat a dosáhnout. Propusťte je. Láska je
přítomná pro všechny z vás tady a teď.