Kniha "Kde končí duše a začíná tělo", autor MUDr. Josef Jonáš

 

     Tato kniha popisuje metodu, kterou autor MUDr. Josef Jonáš nazval jako „Řízená a kontrolovaná detoxikace organismu“.

     Metoda vychází z principů celostní medicíny, jejímž hlavním úkolem je nalézat příčiny nemocí, nikoli jejich projevy.

     Metoda Řízené a kontrolované detoxikace organismu je založena na teorii o toxinech, která za příčinu všech onemocnění považuje „jedy“.

     Toxiny lze rozdělit do několika skupin:

-  toxické látky vyskytující se v životním prostředí – chemikálie, radioaktivita, toxické kovy apod.

- chemické toxiny, které se do organismu dostávají z chemicky syntetizovaných léků, kouřením, narkomanii aj.

- toxiny vznikající z potravin – metabolity, potravinová aditiva apod.

- psychické toxiny – patologické psychické programy, emoce, stres, úzkost aj.

- mikrobiální toxiny – viry, bakterie, infekční ložiska aj.

     Metoda spočívá v tom, že se zájemce podrobí detoxikační kůře. Zájemce navštíví některé z detoxikačních center, kde působí poradci (v každém kraji je jich několik). Výběr preparátu provede poradce po vyšetření klienta přístrojem SALVIA, který na základ kožního odporu poskytne podrobnou toxickou „mapu“ organismu. Přístroj, pracující na principu elektroakupunktury, dokáže testovat až několik tisíc konkrétních zátěží a stanovit vhodnost konkrétních potravin, léků apod.

     Pomoci přístroje SALVIA terapeut zjistí, jaké toxické zátěže se v organismu klienta nacházejí a jakými preparáty je možno je odstranit. Pro začátek terapeut určí k užívání 3-4 detoxikační preparáty.

     Detoxikační kúry se provádějí pomoci výhradně přírodních, energo-informačních preparátů, schválených jako potravinové doplňky. Tyto preparáty pomáhají imunitnímu systému odstraňovat toxiny z těla přirozenou cestou, nenahrazují léky.

     Detoxikace je řízena prostřednictvím terapeutů a vyšetření přístrojem SALVIA. Stav organismu a jeho zatížení toxiny je terapeutem průběžně kontrolováno – po využívání preparátů případně při jakýchkoliv obtížích.

     U následujících chronických problémů lze očekávat nejpozději v horizontu jednoho roku zásadní zlepšení nebo úplné vymizení potíží:

·        oslabený imunitní systém

·        alergie

·        astma

·        akné

·        ekzémy

·        padání vlasů

·        častý výskyt oparů

·        jakékoli zažívací potíže

·        bolesti kloubů

·        migrény

·        gynekologické problémy všeho druhu

·        chronické záněty průdušek

·        únava

·        některé psychické problémy

·        kardiovaskulární problémy

·        bolesti páteře

·        jaterní onemocnění

·        žlučníkové potíže

·        záněty žaludku

·        záněty středního ucha

·        oční choroby

U vážnějších chronických problémů je třeba pro dosažení dlouhodobějšího úspěchu realizovat alespoň dvouletou detoxikaci. Jsou to například:

·        nádory všeho druhu

·        Parkinsonova choroba

·        Alzheimerova choroba

·        těžší kardiovaskulární obtíže

·        těžší psychické obtíže

 

MUDr. Josef Jonáš se zabývá přírodní medicínou více jak 30 let. Je autorem zcela originální a celosvětově ojedinělé metody Řízené a kontrolované detoxikace organismu. Jen v ČR ji dnes praktikují už stovky detoxikačních poradců. Jejich seznam je na www.joalis.cz

***

     Moje poznámka:

     Existuje velmi mnoho možností kategorizace filozofií, na jejichž základě člověk poznává sebe a svůj svět. Je důležité si uvědomit, jaký obraz člověka v sobě nesu.

- U hrubého obrazu člověka se postupuje čistě mechanicky. V chirurgickém myšlení se člověk podobá do určité míry „stroji“, který je možno opravovat a částečně mu vyměňovat součástky. Lékaři hovoří o opotřebení, o špatném výchozím stavu apod.

- O něco jemnější pohled představuje biochemický obraz člověka. Z tohoto úhlu pohledu se člověk podobá do jisté míry laboratoři, v níž látky vznikají, mění se a vylučují. Tento přístup zastává farmaceutický průmysl a většina lidí na zeměkouli.

- Na jemnohmotnější úrovni je člověk považován za energetickou bytost. Tento obraz sdílí přibližně jedna čtvrtina lidstva, především na Dálném východě, zejména v Číně, ale už také v západních zemích. Podle této filozofie lze člověka zredukovat na čtyři či pět energií, které se nachází v rovnováze, když je člověk zdravý.

- Na ještě větší jemnohmotnější úrovni se člověk považuje za informační bytost, a k jeho léčení není třeba nic jiného, než dodávat jeho tělu příslušné léčivé informace. To se děje např. u léčení skrze homeopatii nebo skrze detoxikaci organismu metodou Řízené a kontrolované detoxikace. Informační medicína nemá látkovou podstatu, a patří do kategorie duchovního léčení.

- Další pohled na člověka je duchovně-duševní, při němž se nepoužívají žádné prostředky a veškeré působení na uzdravení je skrze mysl a pocity duše. Zde se jedná o očistu mysli a vědomí od stresů a negativních emocí, které jsou příčinou nemocí a tělesných postižení.

     Změna obrazu člověka od jednoho stupně vědomí ke druhému představuje vždy velký evoluční proces vývoje lidstva. Je potěšující, že část lidstva se dostává až do nejvyššího pohledu na to, co jsme.

***

     Základ zdravého života je harmonie

     Koloběh energie a její vyvážené složení, tedy harmonie jejich dvou protichůdných principů jang a jin, je základem zdravého života. Kolem nás i v nás je však mnoho příčin, které koloběh energie blokují a které způsobují nerovnováhu zmíněných principů.

     Akupunktura vychází z taoistické představy o existenci síly tao, která se projevuje v lidském organismu jako energie čchi. Velký přínos celostní medicíně znamenal objev Vollova přístroje, který představuje přístroj, kterým lze akupunkturní systém hodnotit a měnit. Vývoj pokračoval dále tak, že doktor Schimmel modifikoval Vollův přístroj do té míry, že bylo možno použít jediného bodu k získání potřebných informací. Tím bylo možno rozvinout další funkci přístroje – zjišťovat, který lék a které prostředky jsou pro konkrétního člověka a chorobu dobré a dokonce i to, co se v organismu nachází, a to pomoci tzv. testovacích ampulí.  Německé homeopatické firmy pak vytvořily škálu diagnostických preparátů, nosod i orgánových preparátů.

     Vollův přístroj svou konstrukcí umožnil pronikat do čtyř základních oblastí, které rozhodují o lidském zdraví:

·        životní prostředí, které do člověka vnáší mnoho nežádoucích, často i nepřátelských elementů;

·        životní styl, z něhož se největší popularitě těší výživa;

·        psychika a vše, co s ní v širokém smyslu souvisí; na vrcholku je stres;

·        genetické informace; tyto informace nás nejen spojují s mnoha a mnoha generacemi před námi, ale jsou také bohužel nositelem obvykle negativních změn, k nimž dospějeme během svého života.

     Detoxikace – praktické základy

     Lidský organismus funguje tím lépe, čím je organizovanější, čím lépe v něm probíhají regulační pochody. Dobře regulovaný organismus vydrží ve zdraví existovat déle než 100 let. Regulace v lidském organismu probíhá na principech tzv. autoregulace, která se děje mimo naši vůli prostřednictvím automatických regulačních mechanismu. Vzniká-li v lidském organismu chaos, tedy nízká úroveň uspořádanosti, vznikají i nemoci a poruchy funkce různých tělesných i nervových orgánů. Snahou je proto vrátit organismu dobrou funkci autoregulace.

     Starověké národy Asie popsaly autoregulaci symbolicky – známou monádou, tedy celkem, ve kterém se dynamicky prolínají a vyvažují dva protikladné principy jin a jang. Tento princip byl vystřídán principem duality, jehož kolébkou je Řecko. V tomto principu je jedna hodnota označována za dobrou, druhá za špatnou, jedna za lepší, jedna za horší. Autoregulace v lidském organismu je udržována rovnováhou mezi dvěma protikladnými silami. Harmonie je narušována převahou jedné ze sil. Tato převaha může být způsobena stravou, mysli, okolní přírodou, lidmi kolem nás a dalšími vlivy.

     Vlivy narušující rovnováhu v našem organismu, a tím i naše autoregulační procesy, lze obecně nazývat toxiny. Toxiny tedy mohou být narušující látky z našeho životního prostředí či strava, kterou organismus nedokáže akceptovat a zpracovávat, nebo i stres a jiné další negativní prvky. Odstraněním těchto toxických vlivů se do organismu vrací schopnost autoregulace, snižuje se neklid a chaos, vrací se harmonie – a právě to je cílem ozdravných procesů.

     Odstranění toxinů, které narušují autoregulační pochody v našem organizmu, se nazývá detoxikace.

     Harmonie v našem organismu nastává tehdy, probíhají-li energo-informační procesy přiměřené síle, přiměřené kvalitě, a především jsou-li správně vyhodnocovány. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé orgány vzájemně ovlivňují a celý organismus je provázán imunitním systémem, lymfatickým systémem, nervovým systémem, hormonálním systémem a dalšími vazbami, vystupuje organismus jako jeden funkční celek. Následkem toho se porucha v jednom systému může projevovat ve zcela jiné části organismu a ve zcela jiné funkci. Tento pohled na lidský organismus lze označit jako pohled celostní.

     Druhá část celostního pohledu spočívá v tom, že ač takto popsaný organismus tvoří nesmírně složitý, těžko pochopitelný celek, jsou příčiny, které rozbíjejí funkčnost tohoto celostního systému, celkem jednoduché, pochopitelné a přístupné. Je-li pak některá z těchto příčin odstraněna, má to dopad na funkci různých tkání a orgánů, které podle pravidel evropské anatomie, fyziologie či embryologie ani nesouvisejí.

     Při detoxikaci nejde ani tak o to, abychom pochopili složitou funkčnost a stavbu našeho organismu. Důležitější je, abychom pochopili, jaké vlivy rozbíjejí harmonii a uspořádanost, která je našemu organismu dána. Pochopitelně i zde platí pravidlo, že čím je organismus složitější, tím snáze mohou v tomto složitém systému vzniknout poruchy.  Platnost tohoto pravidla si můžeme dobře ověřit, budeme-li sledovat bizarnost lidského chování, emocí, ale i obrovské škály několika tisíc chorobných stavů, symptomů či syndromů.

     Je až kacířské uvádět, že tak nepředstavitelně složitý systém mohou bourat i velmi jednoduché toxiny.

     Jestliže dojde k poškození funkce jednotlivých podsystémů toxiny, neznamená to ještě, že organismus začne vykazovat poruchu nebo dokonce nemoc. Organismus má velkou schopnost kompenzace, a tak poruchy musí dosáhnout určité hranice množství podsystémů, než se to projeví na jeho funkci. Čím je člověk starší, tím více energie v jeho organismu ubývá a tím výrazněji vystupují problémy, jevící se na první pohled jako nové. V podstatě jde ovšem o výsledek dlouhodobého chybného vývoje vztahů v organismu.

     Skutečnou prevenci postavenou na detoxikaci lidského organismu představuje odstranění toxinů již v prenatálním stadiu (v těhotenství) a následně průběžná očista až do konce života. Život totiž neustále přináší setkání s mnoha toxiny v podobě stravy, léků, životního prostředí, psychických vlivů, mikroorganismů atd.

     Dobrá hygiena může lidstvo zbavit mnoha nemocí. Rovněž detoxikace je ve své podstatě preventivní hygienický zásah. Detoxikace musí být velmi komplexní a zároveň nepřetržitá a stále se opakující.

     Nedetoxikujeme proto jednotlivé orgány, ale zbavujeme organismus toxinů, které jsou přesně vymezeny, pojmenovány a zařazeny.

     Organismus se autoreguluje díky dokonalému systému informací přicházejících po nervových dráhách a na základě jejich vyhodnocování v centrálním nervovém systému.

     Chybné i správné údaje ze všech energo-informačních kanálů přicházejí do mozku, kde jsou vyhodnocovány, a organismus je podle těchto údajů řízen. Lidský mozek je však velice přetěžovaný a nesmírně komplikovaný orgán, takže velkou část problémů vnáší do tohoto systému on sám, a to hlavně špatným zpracováním těchto údajů nebo špatnou odpovědí na ně.

     Také systém genů v sobě nese milióny informací, které však rovněž nejsou definitivní a podléhají různým změnám způsobeným toxiny.

     Organismus člověka má úžasnou schopnost autoregulace, která funguje především díky imunitnímu systému. Ten vlastně představuje ochranu před hromaděním toxinů. Imunitní systém dokáže pomocí specifických látek, které sám produkuje, a také pomoci specializovaných krevních buněk odstranit z lidského organismu vše nežádoucí a cizorodé: mikroorganismy, rozpadající se tkáně, ale i znečištění ze životního prostředí, z potravy, zkrátka vše, co v organismu nemá co dělat.

     Kapacita imunitního systému má ovšem své hranice. A tak se občas stane, že ne všechny nežádoucí cizorodé látky jsou z těla odstraněny. Rovněž složitý systém detekce těchto látek podléhá různým poruchám, a tak imunitní systém není vždy schopen řešit ideálním způsobem všechny problémy. Detoxikace opravuje chyby, kterými je ideální funkce imunitního systému omezována, a tím přispívá k lepší očistě organismu.

     Autoregulace ovšem disponují i dalšími obrannými mechanismy. S jedním z nich se při detoxikaci často setkáváme. Jde o přesunutí problematických  patologických působků z hlavních životních orgánů do periferie. Tento proces umožňuje, aby si základní orgány uchovaly dobrou funkci.

     Proto problém, který narušuje práci ledvin, může být odveden například do kloubního systému, do sluchového ústrojí, do páteře, a tím mohou být ledviny po jistou dobu chráněny. Ledviny odvádějí toxiny do močových cest a močového měchýře, do mužských a ženských pohlavních orgánů, jako je prostata a děloha, ale také do zubů, a to do řezáků, dále do mandlí, vedlejších dutin nosních, kostí, kloubů a dalších tkání.

     Játra svou očistnou cestu začínají žlučovými cestami a žlučníkem, dále jsou spojena se špičáky, okem, periferním nervovým systémem, kýčelním kloubem.

     Slezina své toxiny odvádí do slinivky břišní, žaludku, předstoliček, rtů, mízního systému, čichových dutin, kloubních vazů a pochopitelně do určitých úseků páteře.

     Plíce jsou s periferií spojeny tlustým střevem, stoličkami, nosohltanem, průduškami, nosem, středním uchem, kůží, krčním úsekem páteře a některými klouby, především ramenním kloubem.

     Srdce je spojeno s tenkým střevem, zuby moudrosti, jazykem, cévním systémem a s hrudní páteří.

     Všechny tyto orgány jsou propojeny s mozkem a každý z nich má vliv na některou jeho část, a tím i na některou z mozkových funkcí. Mozek rozhoduje také o našich emocích a za tyto emoce mohou jednotlivé části mozku, které jsou ve vzájemném vztahu k jednotlivým orgánům.

     Ledviny mají vztah k té části mozku, kde se rodí úzkost.

     Játra mají vztah k agresivitě.

     Slezina má vztah ke starostem, nutkavým stavům.

     Plíce mají vztah k té části mozku, která ovládá deprese.

     Srdce má vztah ke strachu.

     Stejně tak můžeme v mozku najít řadu imunitních center, která mají na starosti jednotlivé imunitní pochody – a ty pak opět podléhají těmto základním mateřským, životně nezbytným orgánům.

     Je tedy zřejmé, že v systému detoxikace musíme myslet na odstranění toxinů nejen z hlavních orgánů, ale také ze všech tkání a orgánů periferních, protože přítomnost toxinů v kterékoliv části organismu narušuje vnitřní vztahy i schopnost autoregulace. Detoxikační preparáty rovněž navádějí imunitní systém na ty toxiny, které v organismu byly odloženy a k nimž se již naše imunita není schopna vrátit.

     Toxiny tedy přes složitý systém, přes úžasnou propojenost našeho organismu mohou být příčinou bolesti kolene, smutku, bolestí zubů, padání vlasů či zhoršování zraku. Právě na znalostech těchto souvislostí staví svou péči o organismus celostní medicína, která organismus považuje za jeden funkční celek. Detoxikace patří do celostní medicíny, neboť očistou jedné části organismu ovlivňujeme mnohé další části, a tím i funkce celého našeho organismu. Cíl je však jediný: vrátit či udržet člověku duševní a tělesné zdraví.

     Detoxikace – tajemství kamene mudrců

     Zbavit se jedovatých látek není jednoduchý proces. Naše tělo tvoří řada různých tkání, jako jsou svaly, kosti, nervy, játra, ledviny a další, které mají různé vlastnosti, liší se kvalitou z hlediska genetické informace, ale jsou také pod rozličným tlakem neboli stresem vyvolávaným každodenností.  Mnohdy se potýkáme s anorganickými toxiny, jindy s organickými či živými, jako jsou víry, bakterie a plísně.

     Množství toxinů v organismu je přímo úměrné závažnosti zdravotního poškození. To znamená, že lehké zdravotní poruchy jsou charakteristické tím, že se v těle nachází jen málo toxinů. Pro těžké zdravotní poruchy, například zhoubné nádory, revmatismus, závažné duševní poruchy, je typické velké množství jedů. I fixace toxinů v tkáních se liší. U dětí a zdravých lidí se snadno uvolňují a organismus se regeneruje. U starších lidí a pacientů se závažným onemocněním jsou pevně zakotveny a proces jejich uvolňování trvá měsíce či spíše roky.

     Záleží i na psychickém stavu. Stresovaná tkáň pouští toxiny jen neochotně a obtížně, protože chronický stres vždy poškozuje funkci ledvin ve smyslu oslabeného vylučování a snižuje i výkonnost imunitního systému. Stres bývá situační, tedy způsobený danou situací, v níž se člověk nachází, nebo ho vyvolá úraz či vážná nemoc. Může být ale i součástí povahy, která se vytváří na základě dědičnosti, a zejména s ohledem na podmínky plodu v průběhu těhotenství a raného dětství. V tomto období dochází k fixaci negativních emocí, jako je třeba úzkost, nebo k chybným emocionálním návykům a modelům chování. Tyto jevy jsou příčinou celoživotního stresu.

     Hladina stresu je přímo úměrná množství toxinů. Z toxického zatížení lze usoudit, v jaké stresové kondici dotyčný v minulosti žil. Součástí detoxikace je proto rozbor příčin stresu a posouzení, do jaké míry je člověk schopen je změnit. Pokud není šance na změny, je třeba se smířit s faktem, že organismus bude trvale stresem poškozován a množství hromadících se toxinů bude natolik vysoké, že bude obtížné si zachovat zdraví.

***

      Moje poznámka:

     Všechny nemoci a tělesná postižení jsou následkem našich karmických činů a skutků, především v minulém životě nebo v minulých životech. Příčinou všech nemocí a tělesných postižení je stres. Toxiny v našem těle jsou následkem stresu. Stres může být situační, nebo ze vzpomínek na náš minulý život nebo minulé životy, nebo vyplývající z našeho zdravotního stavu, který nedokážeme vyřešit k úplné spokojenosti.

     Velmi důležité, vlastně podstatné, je změnit naše myšlení. Je třeba se stát člověkem odpouštějícím, všem i sobě, láskyplným, soucitným, pomáhajícím druhým, pokorným. Je třeba se chovat podle zásady „miluj svého bližního jako sebe samého“. Bez této změny myšlení není možné žádné uzdravení, ať je používána jakákoliv jiná metoda léčení alopatické medicíny nebo celostního léčení, a platí to v plné míře i pro detoxikaci organismu. To je podmínka nutná.

 

***

     Ventilace stresu a symboly

     Mnohdy si tělo najde „protistresový“ ventil, například v podobě patologického chování nebo jednocestné nemoci. Ve svém okolí možná znáte osoby, které se chovají podivně, jsou agresivní, útočné, nesnášenlivé, mrzuté apod., a přesto jsou zdravé a vykazují minimální zatížení toxiny. Na druhé straně ti, kteří působí přívětivě a vyrovnaně, mohou být těžce nemocní, plni vnitřních emocionálních blokád, což znamená, že jejich organismus nenalezl vhodný způsob ventilace stresu a emoční patologie.

     Rovněž některé takzvané jednocestné choroby, jako je kupříkladu deprese, bývají tímto ventilem. Chování člověka, který se uzavře před okolím, odstěhuje se na samotu, mívá charakter adaptační a ventilační a může být pro celkové zdraví pozitivní.

     Najít zdroje stresu bývá obtížné, protože jim mohou být i takzvané symboly, kdy jednotlivý orgán nebo část těla zosobňuje některé nevyřešené otázky života. Dolní končetiny mohou být symbolem odchodu nebo také šlapání po citech, kůže vztahů, prsa erotiky, pohlavní orgány mateřství, páteř křivé jednání apod.

     Někteří lidé dokážou formálně hovořit o své psychice, ale v podstatě nejsou ochotni v ní cokoli měnit. Jen malá skupina lidí dokáže svoji psychiku měnit a pracovat s ní v dlouhodobém horizontu. Vzdělanost je v tomto směru na velmi nízké úrovni.

***

     Moje poznámka:

     Vliv emocí na lidské jednání je snad nejlépe popsán v knize „Hovory s Bohem 3“ od N. D. Walsche. V tomto výňatku se jedná o část dialogu autora s Bohem na téma emocí. Otázky autora jsou psány kurzívou.

 

Prosím tě, řekni mi všechno o těchto pěti základních emocích.

     „Zármutek je přirozená emoce. Je to ona část tvého já, která ti dovoluje s někým se rozloučit, když se loučit nechceš. Tato emoce ti dovoluje vyjádřit zármutek nad nějakou ztrátou. Může to být ztráta milovaného člověka nebo ztráta kontaktní čočky.

     Zármutku se zbavíš tím, že jej vyjádříš. Lidé, jimž v dětství nikdo nebránil projevit zármutek, když je něco trápilo, mají k této emoci zdravý vztah, a proto obvykle zármutek rychle překonají. Naopak lidé, kterým  v dětství zakazovali plakat, dělá pláč potíže. Koneckonců jim to bylo celý život zakazováno. Proto svůj zármutek potlačují.

     Trvale potlačovaný zármutek se časem stane chronickou depresí, což je velmi nepřirozená emoce.  Z deprese lidé zabíjejí. V důsledku deprese začínají války, hroutí se národy.

Hněv je přirozená emoce. Je to nástroj, který vám umožňuje něco odmítnout. Tato emoce však nemusí být škodlivá druhým. Lidé, kterým v dětství nikdo nebránil vyjádřit hněv, mají k této emoci velmi zdravý postoj a velmi rychle ji překonají. Lidé, kterým v dětství říkali, že není správné hněv projevovat, mají potíže se s touto emocí vyrovnat.

     Trvale potlačovaný hněv se časem stane zuřivostí, což je velmi nepřirozená emoce. Ze zuřivosti lidé zabíjejí. V důsledku zuřivosti začínají války, hroutí se národy.

     Závist je přirozená emoce. Je to emoce, díky které se pětileté dítě snaží dosáhnout na kliku, na kterou jeho starší sourozenec hravě dosáhne. Závist je přirozená emoce, díky které se snažíte, dokud něčeho nedosáhnete. Závist je velmi zdravá, velmi přirozená emoce. Lidé, kterým v dětství nikdo nebránil vyjádřit závist, nedělá potíže se s touto emocí vyrovnat.

     Trvale potlačovaná závist se časem stane žárlivostí, což je velmi nepřirozená emoce. Ze žárlivosti lidé zabíjejí. V důsledku žárlivosti začínají války, hroutí se národy.

     Strach je přirozená emoce. Každé dítě má od narození strach z dvou věcí: z pádu a z hlasitého zvuku. Strach ze všeho ostatního je jen reakce, kterou se děti naučí od svých rodičů. Funkcí strachu je vypěstovat v dítěti opatrnost. Opatrnost je nástroj, který nás udržuje na živu. Opatrnost je důsledkem lásky. Láska je Já. Lidé, kterým v dětství říkali, že není správné projevovat strach, mají potíže se s touto emocí vyrovnat.

     Trvale potlačovaný strach se časem stane panickým strachem, což je velmi nepřirozená emoce.

Z panického strachu lidé zabíjejí. V důsledku panického strachu začínají války, hroutí se národy.

     Láska je přirozená emoce. Je-li dítěti dovoleno vyjadřovat a přijímat bezpodmínečnou lásku, dítě nic jiného nevyžaduje. Neboť radost z lásky je svou vlastni odměnou. Naopak podmínečná a pravidly omezená láska se stane velmi nepřirozenou emocí. Lidé, kterým nebylo v dětství dovoleno vyjadřovat lásku, mají potíže se s touto emocí vyrovnat.

     Trvale potlačovaná láska se časem stane chamtivostí, což je velmi nepřirozená emoce. Z chamtivosti lidé zabíjejí. V důsledku chamtivosti vznikají války, hroutí se národy.

     Takže jsou-li přirozené emoce potlačovány, produkují nepřirozené reakce. A většina lidí své přirozené emoce potlačuje. Nicméně tyto emoce jsou vaši přátelé. Jsou to vaše dary. Jsou to boží nástroje, které vám umožňují žít bohatým životem. Tyto nástroje dostane každý při narození. Mají vám pomoci zvládnout život.“

***

     Mikrobiální ložiska jsou nejzávažnější

     Za nejzávažnější toxiny lze považovat takzvaná mikrobiální ložiska, tedy ložiska mikroorganismů, která se nacházejí v hlenových obalech v libovolné tkáni či orgánu. Ta produkují mikrobiální toxiny, které mají zásadní vliv nejen na tkáň, v níž se nacházejí, ale i na tkáně vztahové a na chod centrální nervové soustavy, jež prakticky řídí většinu pochodů v těle. Souvztažné orgány jsou ty orgány, jak je chápe staročínská medicína.

     Ložiska umístěna v takzvaných hlavních orgánech, tedy v srdci, játrech, slezině, ledvinách a plících poškozují chod organismu, především koloběh energie Číňany nazývané čchi, která prochází po dráhách vedoucích přes tyto orgány. Čchi je energie a je také nositelkou informace o celém organismu, čehož se využívá při akupunktuře i při metodě řízené a kontrolované detoxikace založené na Vollově přístroji. Ten pomáhá určit jednotlivé druhy toxinů v těle, lokalizovat je a stanovit vztahy k dalším orgánům a funkcím. Díky němu tedy dokážeme sestavit toxickou mapu organismu a kontrolovat léčebné detoxikační postupy. Umožňuje měřit jakoukoliv lidskou tkáň z hlediska přítomnosti toxinů a zaznamenat změny její funkce. Přístroj je z tohoto důvodu doplněn o počítačový program nebo takzvané testovací sady umožňující klást mu otázky týkající se přítomnosti toxinů.

     Toxické kovy a radioaktivní látky

     Značný význam v detoxikaci organismu představují toxické kovy a radioaktivní látky. Rtuť, stříbro, zlato, chrom, kadmium, nikl, olovo a další kovy působí toxicky na membránu buněk, především nervové, a na buňky klubíček ledvinných a ledvinových kanálků. Zároveň neúměrně zvyšují vodivost membrán, a tím způsobují ztrátu izolace mezi jednotlivými nervovými vlákny či buňkami. V nervovém systému tak vzniká elektrický chaos provázený informačním zmatkem.

     Vylučování kovů a radioaktivních látek je komplikovaná detoxikační činnost, která trvá několik měsíců, někdy i jeden až dva roky. Radioaktivní látky se navíc pravidelně vyskytují u všech pacientů se zhoubným bujením. Je logické, že svým mutagenním vlivem hrají významnou roli v příčinách vzniku nádorů.

     Zcela samostatnou kapitolou je ukládání soli v organismu. Nejde jen o sůl kamennou, ale o celou škálu solí hořečnatých, vápenatých, urátových, oxalátových, fosforečných atd. Mnoho potravin obsahuje anorganický vápník, obsažený v mléčných výrobcích, který vede ke zvápnění nervové tkáně, ledvinových a žlučových cest, žilního a tepenného systému aj. To přináší problémy a typické projevy v podobě ztuhnutí kloubů, šlach, vazů, svalů, tedy nepružnost pohybového systému a mentálních funkcí. Ztrácí se rovněž pružnost žil a tepen, dochází k praskání jejich stěn, což se projevuje tvorbou modřin, praskáním drobných žilek v oku, otoky končetin apod.

     Chléb tvůj vezdejší…je plný chemie

     Většina potravin se může přeměnit na jed, což také činí, takže zejména na zdravotním stavu střední a starší generace se závažným způsobem projevují jedy vznikající nedokonalým metabolismem masa, cukrů, tuků, mouky. Naopak potraviny, které se na jed nemohou přeměnit, jako je ovoce, zelenina, ořechy, některé luštěniny a obilniny, jíme nedostatečně.

     Elektromagnetické vlnění

     Toxiny také přinášejí umělá či přírodní patogenní pole jako je elektromagnetické vlnění, radarové vlny, mikrovlny, laserové a rentgenové záření či geopatogenní vlivy.

     Genetické zatížení a životní prostředí

     Důvody, proč se u jednoho člověka hromadí toxické látky více než u druhého, lze spatřovat v několika oblastech. Především je to genetické zatížení po předcích. K mutaci genové výbavy však dochází i v průběhu života, a tak genetika neboli program kódovaný v genomech bývá častou příčinou selhání detoxikačních a metabolických schopností tkáně. (Viz poznámku na straně 5.)

     Dalším důvodem je životní prostředí

     Emociální patologické programy

     Významnou příčinou jsou i takzvané emocionální patologické programy. Z největší části se týkají strachu, mohou však souviset i s opačnými emocemi – nadměrným sebevědomím, exhibicionismem, prosazováním se apod. Patologické emociální programy jsou součástí většiny chronických chorob, jako je astma, gynekologické, kloubní, nervové či střevní problémy

     Vnitřní úklid sebe sama

     Lidský organismus je vystaven všem výše uvedeným toxinům a záleží na schopnosti imunitního systému, kolik toxinů zadrží a jaký na něj budou mít vliv, čili v jakou chorobu se přemění. U někoho vzniknou nemoci s podporou patologie imunitního systému, u jiného poruchy metabolické či nervové. To vše vyvolávají jedny a tytéž toxiny; jde o individuální genetickou výbavu. Rovněž shromažďování jednotlivých toxinů je záležitosti každého jedince.

     Po mnohaletém úsilí se podařilo vypracovat dokonale fungující systém vnitřní očisty, který je využíván v praxi. Zkušenosti desetitisíců pacientů z celého světa představují dostatečný materiál, abychom se mohli považovat za specialisty v oblasti detoxikace.

     Dysfunkce drenážních a vylučovacích systémů

     Důležitým momentem pro odstraňování toxických látek z těla jsou všechny drenážní a vylučovací systémy. Imunitní systém, tedy přítomnost fagocytujících, lymfatických a krevních elementů, musí dobře fungovat, aby proces detoxikace vůbec mohl začít. Kostní dřeň, tenké a tlusté střevo, slezina i nervové řízení imunity jsou kritická místa, která bývají poškozena z mnoha důvodů a tím snižují efektivitu detoxikačního procesu.

     Drenážní systémy, jako žilní a lymfatický, jsou rovněž v ohrožení.

     Přiměřená strava a jaterní očista

     Některé orgány, zejména játra, jejichž prostřednictvím dochází k detoxikaci většiny toxických látek v těle, jsou v přímém ohrožení. Především různé infekce – virové, boreliové či zooinfekce – zhoršují činnost jater a vyvolávají hromadění cholesterolových a žlučových ucpávek v intrajaterních žlučových cestách, což znemožňuje vylučování detoxifikovaných látek do žluči a střeva. Tyto látky se tak vracejí do krevního systému a retoxikují tkáně.

     Funkčními žlučovými cestami, jejichž činnost podpoříme přiměřenou stravou, a zejména procedurou jaterní očisty, pak toxiny vázané na žlučové kyseliny procházejí tak, jak tyto komplexy předává jaterní buňka dále k vyloučení. Rovněž zácpa způsobuje, že se ve střevě znovu vstřebávají toxiny již určené k vyloučení.

     Nahromaděné toxiny se nachází nejen u pacientů, kteří již projevují známky nemoci, ale zejména u jedinců se zjevnými poruchami povahy nebo psychiky obecně.

     Toxiny se nacházejí i u lidí, kteří nepociťují žádné fyzické ani psychické problémy, protože jejich energetický ochranný systém je funkční, ať už vrozeně, nebo pro to mnohé dělají. Musí ovšem předpokládat, že nastane chvíle, kdy se tento ochranný systém zhroutí třeba vlivem věku, nemoci nebo stresu a kdy vliv toxinů vystoupí na povrch.

     Kniha MUDr. Jonáše obsahuje následující části:

·        Detoxikace v obecných souvislostech

·        Mocná síla lidské psychiky

·        Některé choroby a zdravotní problémy

·        Strava a metabolismus

·        Ženy a mateřství

·        Rozhovory

     Kniha také obsahuje řadu příkladů pacientů, kteří se podrobili detoxikaci svého organismu.

Zájemce o podrobnější informace odkazuji přímo na knihu MUDr. Josefa Jonáše.

***

 

     Moje poznámka:

     Jak již bylo zdůrazněno v poznámce na str. 5, pro úspěšnou detoxikaci je nutná změna myšlení a s tím spojená změna charakteru. To je nutná podmínka.

     Pro snadnější očistu od stresu a negativních emocí přikládám tabulku otázek, která souvisí s knihou „Léčebný kód“ autora Dr. Alexandra Loyda  A Bena Johnsona. Tato kniha představuje metodu celostní medicíny, která je postavena na očištění mysli a vědomí od stresů.

 

     Na adrese https://thehealingcodes.com  se lze dovědět více o Léčebných kódech. Text se dá přeložit do počítačové češtiny kliknutím na nabídku jazyka. Program pak také vyhodnotí odpovědi.

 

Léčebné kódy – Hledač problému „srdce“

     V následující tabulce jsou obsaženy všechny otázky, které jsou součástí Hledače problémů „srdce“, ve stejném pořadí. Níže je přeložen úvodní text z tohoto testu. Potom, když dokončíte váš test – hledač problémů „srdce“, můžete si později udělat další test, abyste viděli, zda je nějaká změna ve vašich hodnoceních. To může být cenná cesta ve vašem postupu v průběhu času. Vaše osobní hodnocení je důvěrné, a nebude viděno nebo sdíleno s kýmkoliv jiným, než vámi. Aby byl test platný, je nutno odpovědět na každou otázku. Když jste na pochybách, vyberte si jako první tu volbu, která vám přijde na mysl.

 

 

 

 

Pocity	nikdy	zřídka	někdy	obvykle	vždy
Cítím hořkost vůči (otci, matce, Bohu, jinou).
Když něco udělám, později toho lituji.
Vypadá to, že je život beznadějný.
Cítím se jinými odmítnutý.
Cítím se jako uvězněný za to, co se děje v mém životě.
Když jdou věci dobře, dělám si vždy starosti, že se stane něco špatného.
Já chci, co já chci, kdy já chci.
Cítím se odmítnutý sám sebou, jinými, Bohem.
Cítím, že nejsem k ničemu a můj původ je hanebný.
Je mi nevolno, když se neovládám.
Mám o sobě malé mínění.
Prosím jiné, aby pro mne něco udělali.
Cítím, že jsou v mém životě lidé, kterým se nemohu nebo nechci omluvit za věci, které jsem udělal.
Když se necítím dobře, tak dělám nějakou činnost (nakupování, jezení, spaní, jinou).
Shledávám, že je těžké uvěřit, že se věci mohou změnit.
Obávám se milovat úplně.
Nejsem veselý, protože cítím, že život není také veselý.
Dělám si starosti o tom, co se může stát.
Jsem rozhněvaný nebo podrážděný ze způsobu, jak to jiní lidé dělají.
Cítím, že jsou lidé příliš citliví.
Je těžké najít takové věci, které by uspokojily můj život.
Očekávám, že se stane to nejhorší.
Cítím, že nejsem tak úspěšný, jak bych chtěl.
Tato moje část je neovladatelná.
Jestli mě někdo zraňuje, mám problém s tím mít o něm znovu dobré pocity.
Dělám věci pro sebe, abych se přiměl vypadat dobře jako ostatní.
Cítím, že se stane něco špatného.
Potřebuji pochvalu od jiných lidí, abych měl sám ze sebe dobrý pocit.
Inklinuji k pociťování smutku.
Mám úzkost.
Jsem frustrovaný z toho, když věci nejdou tak, jak by měly jít.
Zažívám ohromnou krutost, bezcitnost.
Neurčité obavy negativně ovlivňují můj život
Cítím, že to není spravedlivé, čestné.
Chci, aby lidé měli o mně vysoké mínění.
Cítím se nezpůsobilý k tomu, abych dělal to, co se ode mne očekává.
Mám negativní pocity a myšlenky vůči sobě, když nejsem spokojený.
Dělám věci, i když vím, že bych je dělat neměl.
Cítím se bezmocný.
Většinou se zaměřuji na sebe.
Potěšení přichází z kladných výsledků, jako jsou peníze, práce, drogy, propagace, nové věci, schválení, atd.
Cítím, že kdybych jen mohl dostat více………. byl bych spokojený.
Jsem netrpělivá osoba.
Lidé, kteří by měli být ke mně laskaví, laskaví nejsou.
Cítím se vinný nebo zahanbený.
Dělám si starosti o tom, jak věci dopadnou.
Cítím, že jsem lepší než jiní.
Mám problém ovládat sebe.
Mám negativní pocity a myšlenky vůči sobě nebo vůči jiným, kvůli minulým problémům.
Užívám substance (jídlo, drogy, kouření, atd.) ke snížení úzkosti.
Jiní lidé mě způsobují šťastným  nebo nešťastným.
Cítím, že nejsem dost milován.
Cítím se vyzvedáván.
Cítím, že se věci nemění; budoucnost bude stejná jako minulost.
Když se cítím frustrovaný, dělám nezdravé věci jako je přejídání, ječení, bojování, atd.
Život je nevlídný
Cítím mé obavy, že kdyby mě lidé opravdu znali, že by nebyli rádi, jaký já jsem.
Srovnávám se s ostatními.
Cítím, že si nezasloužím úspěch.
Potřebuji se cítit ovládaný.
Jsem usmířený s tím, co mi bylo v minulosti uděláno.
Jsem dost moudrý na to, abych si dobře vybral.
Mohu čelit všemu, co mi život nabízí.
Opouštím mou cestu, abych pomáhal jiným.
Vědomě a uváženě hledám věci k procítění vděčnosti za každý den.
Všechny věci spolupracují společně pro dobro.
Když se cítím frustrován, pozastavím se a uklidním.
Každý týden pomáhám někomu, kdo to potřebuje.
Můj život na planetě Zemi je smysluplný.
Věřím, že se mohou stát zázraky.
Jsem vyrovnaný, ani lepší, ani horší.
Nastavil jsem pro sebe rozumné standardy a cíle.

 

Napsal Jan Heczko

Květen 2013